Fórum 30kmh.cz

Fórum pro sdílení znalostí a zkušeností:
30kmh.cz

Kam plynou peníze vybrané od řidičů?

Pokusili jsme se provést analýzu, zda motoristé do státního rozpočtu větší částkou přispívají, nebo zda z něj více berou. 

Poznámka na úvod: tato krátká zpráva si neklade za úkol provést rozsáhlejší analýzu hospodaření státu v oblasti dopravy, ale pouze ilustrovat aktuální stav. Provést důkladnější analýzu pravděpodobně ani není dost dobře možné, je velmi pravděpodobné, že ani stát by se nebyl schopen bez vynaložení extrémních prostředků k takovým údajům dostat. A to i přes to, že několik státních úřadů počínaje Českým statistickým úřadem, ministerstvem dopravy či ministerstvem financí shromažďuje ohromné množství dat, zaměstnává na tyto činnosti stovky či tisíce úředníků, kteří nevykonávají žádnou smysluplnou činnost (protože jak vidíme, stejně není možné se k pořádným informacím dostat) a dokocne pod hrozbou sankcí nutí podnikatele a živnostníky k dodávání všelijakých přehledníků, statistik apod., což je pouze náklad navíc, který musí zaplatit spotřebitel.

Jaká je tedy příjmová stránka z hlediska dopravy? Podívejme se na výnosy:

– Spotřební daň z minerálních olejů (zejména benzín, nafta, topné oleje): 73,3 mld.
(1)
– DPH ze spotřební daně: 15,4 mld.
– mýto a poplatky: 12,6 mld. (2)
– silniční daň: 5,3 mld. (3)
– DPH z marží obchodníků s palivy
– DPH z prodeje vozidel, náhradních dílů, spotřebních materiálů, dílů a kapalin, servisů a dalších služeb
– správní poplatky, ekodaně, pokuty apod.

V přehledu výnosů jsou ve spotřební dani zahrnuty i topné oleje, na které je daň řádově nižší, avšak rovněž se na výnosu podílí. Rovněž jsou zde prodeje paliv do lokomotiv a dále vozidel a strojů, které se nepohybují po pozemních komunikacích (ale platí i na ně, viz dále), např. se jedná o stroje, které jsou provozovány v uzavřených areálech, ale také o stroje statické (např. elektrické agregáty) a také stroje zahradní apod. Hodnota výnosu DPH je uvedena v plné výši 21 % z výnosů spotřební daně (ovšem právě jen z této spotřební daně, nikoli už z do ceny promítnutých nákladů na těžbu ropy a rafinaci paliv), byť reálný výnos asi nebude tak vysoký s ohledem na to, že firmy a živnostníci si často DPH odečítají, resp. dostanou daň zpět. Toto ovšem bude z velké míry vyváženo výnosy z marží obchodníků s palivy a dále také DPH (či jinými daněmi) z obchodů přímo souvisejícími se silniční dopravou, jak je uvedeno. V neposlední řadě jsou řidiči zatížení správními poplatky za zcela zbytečné „služby“ (povinné registrace vozidel apod.), ekodaněmi a pokutami (z nichž si mnoho měst a obcí v sočuasné době dělá výnosný obchod). Tyto výnosy, které nelze konkrétně kvantifikovat, s velkou pravděpodobností částku reálně nevybrané spotřební daně a DPH vyrovnají či dokonce převýší.

Na straně výdajů na dopravní infrastrukturu je situace následující:

– státní fond dopravní infrastruktury – výdaje na silniční dopravu (dálnice a silnice 1. třídy): 27,7 mld. (4)
– opravy a údržba silnic (ostatních tříd) – kraje: cca 20 mld. (5)

To je v podstatě vše. Rozdíl mezi tím, co se vybere od řidičů a co se opět investuje do dopravní infrastruktury, činí téměř 60 miliard korun, což je asi polovina vybraných prostředků z dopravy. Investice např. do silnic navíc často zahrnují i chodníky (které se staví spolu se silnicemi) a zejména v posledních letech také investice do cyklistiky. Rozpočet např. zmíňovaného Státního fondu dopravní infrastruktury je více jak dvojnásobný (oproti výdajům na silniční dopravu), výdaje zde jdou do ztrátové železniční dopravy, do ztrátové lodní dopravy a v neposlední řadě také do daňové výnosy negenerující cyklistické dopravy. Dále můžeme zmínit dotace do ztrátové veřejné dopravy (zahrnující nejen silniční, ale i železniční dopravu) na úrovni krajů, která je dotována z daní, a tedy i z daní řidičů. Veřejná doprava samozřejmě rovněž využívá paliva a odvádí z nich spotření daň, jelikož je ale dotována, v podstatě se jedná v lepším případě protáčení stejných peněz, v horším případě nedá do rozpočtu tolik, nakolik je zadotována a rozdíl je tedy pokryt ostatními řidiči.

OSBID považuje výše uvedené chování státu za krajně nevhodné a neúměrně zasahující do životů občanů a jejich svobodného rozhodování. Za vhodné řešení této situace považujeme postupné narovnání poměrů směrem ke svobodnému rozhodování a klasickým tržním mechanismům. Zejména pak:

– Ukončení umělého protežování některých druhů dopravy – zejména se jedná o odstranění zastaralého konceptu tzv. dopravní obslužnosti a objednávání dopravních služeb státem a kraji, namísto reálnými cestujícími-zákazníky. Jde ale i o umělou podporu těch druhů dopravy, které s ohledem na topografické a urbanistické podmínky českých zemí nejsou životaschopné bez masivní podpory zvenčí, konkrétně dopravu lodní a v některých místech cyklistickou.

– Privatizaci Českých drah, výhledově pak i SŽDC. Železniční síť a rozsah železniční dopravy v současném rozsahu je příliš drahým přežitkem z doby, kdy k železnici neexistovaly reálné alternativy. V neposlední řadě se pak současný stav na železnici negativně promítá do efektivity provozu těch tratí a spojů, které by ve svobodnějším prostředí konkurenceschopné být mohly.

– Požadujeme oddělení finančních toků, souvisejících s dopravou, od státního rozpočtu. Výnos z daní, poplatků apod. nechť není volně rozpouštěn ve státním rozpočtu, jak je tomu až na výjimky nyní, ale nechť je směrován do údržby dopravních sítí, jejichž používání tyto výnosy generuje a nápravu prokazatelných(!) negativních následků dopravy. Přirozeným důsledkem takového kroku by měl být pokles uvedených poplatků a daní a změna jejich struktury (v současné době je např. podíl osobní automobilové dopravy na daňových výnosech v hrubém nepoměru k tomu, jak velké opotřebení pozemních komunikací tato doprava způsobuje).

– V silniční dopravě požadujeme ukončení drahého a vůči přírodě nešetrného povinného přimíchávání biologických složek do pohonných hmot.

– Výrazné zjednodušení zákona o silničním provozu – omezení pravomocí obecních policií a zrušení praxe, kdy příjmy ze sankcí za dopravní přestupky jsou příjmem obcí, které o uložení těchto sankcí rozhodují. Jako vhodná alternativa se nám jeví přesměrování těchto příjmů do odděleného fondu pro nápravu následků dopravních nehod či jiných prokazatelných negativních následků dopravy. Krokem kupředu by mohlo být i oddělení tzv. povinného ručení od vozidla a jeho navázání na osobu řidiče.

 

Zdroje:

(1) http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Pokladni-plneni_2013-Q2_II-Vysledky-hospodareni-statniho-rozpoctu.pdf
(2) http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/dalnicni-poplatek-a-mytne/
(3) http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-v-cr-a-v-eu/dane-v-cr/inkaso-dani/
(4) http://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-clanky/dokumenty-2012/2012_rozpocet_2013_prilohy.pdf
(5) http://www.transparentni-kraj.cz/