Kancelář veřejného ochránce práv (ombudsmana) JUDr. Pavla Varvařovského vydala v minulém týdnu hned čtyři tiskové zprávy, které se dotýkají dopravní problematiky a jejichž obsah pokládáme za závažný.
Ve zprávě titulované Souhlas s blokovou pokutou nelze později odvolat upozorňuje ombudsman řidiče na skutečnost, že souhlasem s řešením přestupku na místě (tzn. formou pokuty nebo bloku) se vzdává také možnosti použít řádných opravných prostředků jako odvolání nebo správní žaloba. Ombudsman uvádí příklady z jeho praxe a dokonce zmiňuje případy, kdy policisté činili nejrůznější nátlak na řidiče, aby pokutu uhradil hotově, a případy řidičů, kterým byla pokuta uložena zjevně neoprávněně nebo za skutek, kterého se nedopustili, ale i tak neměli možnost se obhájit.
K tomuto tématu se ombudsman vrací v další zprávě Pokuty v dopravě – jak to s nimi je, kde kromě detailnějšího pojednání o přestupku a možnostech jeho projednání rozebírá fakt, že strážníci nejsou oprávněni vybírat pokuty za jízdu na červenou. Udělení takové pokuty je nicotný právní úkon a v tomto případě doporučuje ombudsman obrátit se na Krajský úřed nebo ministerstvo dopravy.
V tiskové zprávě Jízdu na červenou pokutuje správní orgán, nikoli obecní policie rozebírá veřejný ochránce práv sutečnost, že si městské policie osobovaly právo pokutovat jízdu na červenou, aniž by k tomu byly oprávněny zákonem. Městské policie za tímto účelem vytvořily právní konstrukt, ve kterém považovaly červený světelný signál za určitou formou zákazu vjezdu, jehož porušení podle zákona pokutovat mohou. Tuto praxi ombudsman již jednou v minulosti napadl.
V tiskové zprávě Malá informovanost řidičů při řešení přestupků rozebírá ombudsman situiaci, při které po uplynutí lhůty, po kterou měl řidič zakázáno řídit, musí požádat o vrácení řidičského oprávnění (nestane se tak automaticky). Pokud tak neučiní, je na něj nahlíženo, jako by řídil bez platného ŘP, což je přestupek, za který hrozí zákaz řízení 1-2 roky a pokuta ve výši 25-50 tis. korun. V této souvislosti ochránce upozorňuje, že zákonem ukládaný trest je v těchto případech velice tvrdý s ohledem na nízkou společenskou nebezpečnost takového jednání. Zákon v tomto směru nerozlišuje mezi situací, kdy jediné pochybení řidiče spočívá v tom, že formálně nepožádal o vrácení řidičského oprávnění a řidičem, který řidičské oprávnění nikdy nenabyl.
Všechny tyto tiskové zprávy považujeme za šokující reflexi právního prostředí, ve kterém se pohybuje český řidič. Veřejný ochránce práv konstatuje, že policie vyvíjí nátlak na řidiče, rozdává nesmyslné pokuty a sám pobízí řidiče k tomu, aby zvážili svoji obranu v případě, že policie bude jednat protizákonně. Stejně tak i v případě městských policií, které si sami stanovují vlastní výklady práva a účelově zaměňují různé skutkové podstaty. Nakonec kritizuje práci správních orgánů a soudů.
Veřejný ochránce nemá výkonnou ani zákonodárnou pravomoc. Chrání osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy nebo jsou úřady nečinné.
